Stanovisko Národní protidrogové centrály
Národní protidrogová centrála služby kriminální policie a vyšetřování, jako v hierarchické struktuře Policie ČR nejvýše postavený útvar odpovědný za vymáhání práva v oblasti nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jedy, hodnotí pozitivně aktivity, které směřují k oddělení legalizačních snah od úzce odborné problematiky kontrolovaného využití léčebného potenciálu netechnického konopí. V konečném důsledku vítá i sekundární efekt takového opatření, které by umožnilo legální kontrolovanou dostupnost medicínského potenciálu konopí diagnostikovaným pacientům pod lékařským dohledem a naopak ukončilo diskuse o údajném přepínání trestní represe vůči pacientům a vedlo k posílení právní jistoty v oblasti vymáhání práva v otázce nelegálních drog.
Je však mou povinností již od počátku úvah o legislativní změně upozornit na nutnost striktního oddělování zamýšleného mechanismu státem kontrolované produkce, výzkumu, distribuce a medicínského využití netechnického konopí od interpretace, že stát zákonem umožní produkci a léčbu netechnickým konopím pocházejícím z jakéhokoliv zdroje a bez lékařského dohledu. Ve světle platné právní úpravy je třeba jasně konstatovat, že znak neoprávněnosti ve vztahu k jakémukoliv nakládání s netechnickým konopím vymizí za jasně daných podmínek pouze u subjektu léčby a to pouze v otázce držení pro vlastní léčebnou potřebu. Tento aspekt považuji za důležitý nejen s ohledem na mezinárodní závazky ČR a platnou právní úpravu, ale zejména s přihlédnutím k reálné situaci v České republice.
Vysoká míra nelegální produkce a zneužívání netechnického konopí v České republice včetně důsledků, ke kterým intenzivní zneužívání marihuany vede u nedospělých, je z mého pohledu neopomenutelným faktorem společenského klimatu, dlouhodobě deformovaného relativizační interpretací rizik se zneužíváním marihuany spojených. Důsledky mediální dezinterpretace novely trestního zákona v oblasti drog, která směřovala k dekriminalizaci bagatelních protiprávních jednání, můžeme ostatně pozorovat dodnes v míře společenské tolerance a vnímání rizik zneužívání konopných drog a to i v mezinárodních souvislostech. Považuji proto za žádoucí, aby byl kladen maximální důraz na důsledné vysvětlování smyslu, cílů a mechanismů realizace zamýšlené legislativní změny vůči veřejnosti.
Za problematické považuji dále schopnost vynutit dodržování nastavených norem a kontrolních mechanismů v oblasti nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy či jejich prekurzory, u vědomí rozsahu tohoto problému u konopných drog v České republice. Masivní zneužívání léků s obsahem pseudoefedrinu k výrobě syntetických drog či úniky Subutexu ze substituční léčby do nelegální sféry ukázaly a ukazují, že ani správně nastavené legislativní prostředí nemusí v České republice minimalizovat rizika spojená s únikem zakázaných látek na nelegální trh.
Ponechávám zcela stranou otázku odborné legitimity požadavku na legislativní změnu, procedury, která povede k schválení léčebných přípravků a postupů či nastavení standardů léčby produkty z netechnického konopí produkovaného de facto státem, neboť stojí mimo oblast vymáhání práva a jsou v kompetenci odborné veřejnosti a příslušných orgánů státní správy.
V rámci diskusí o kontrolních mechanismech zamýšlené legislativní změny jsme připraveni spolupracovat na zhodnocení bezpečnostních rizik a legislativních dopadů v kontextu platné trestně právní úpravy, mezinárodních závazků České republiky a dalších souvislostí, které s vymáháním práva souvisejí.
V úctě
plk. Mgr. Jakub Frydrych v.r.
ředitel
